Konev a kosova písnička

Na zahradním plotě sedával kos. Ráno zpíval nad hrachovým záhonem a odpoledne nad konví, která stála pod plotem. Konev měla meruňkovou barvu a dlouhý zahnutý nos. Kosovu písničku znala skoro nazpaměť. Pokaždé jí ovšem chyběl stejný kousek: vlastní hlas.

Jednou se pokusila zazpívat. Z nosu jí vyklouzla kapka a dopadla na plochý kámen. Plik. „Ještě jednou,“ pobídl ji kos. Konev se naklonila víc. Voda zašplouchala, vytekla a postříkala petržel. Kos uskočil na horní prkénko plotu. „To bylo vydatné,“ uznal. „Ale petržel už umytá je.“

Konev se narovnala. Zpívání jí zřejmě nešlo nosem. Zkusila se zatřást celá, jenže se ozvalo pouhé zakloktání. Pak se přihnal malý mráček. Kos se schoval pod větvičku jabloně. Na konvi se objevily první dešťové puntíky. Ťuk. Ťuk, ťuk. Jedna kapka zasáhla její pevné ouško a zazvonila trochu jinak.

„Počkej,“ řekl kos. Konev se přestala vrtět. Déšť bušil do jejího oblého bříška, na lem i na ouško. Kos nastražil hlavu na stranu. Potom zazpíval tři krátké tóny. Konev se radostně nahnula pod větev, ze které kapalo nejvíc. Ťuk, ťuk, ťuk, ťuk!

Kos zmlkl. Konev se zastyděla. „Zase jsem tě polila?“ „Ne,“ řekl. „Jenom jsem se nevešel.“ Konev si uvědomila, že pod hustým proudem kapek dělá nepřetržité rámusení. Kos se může nadechnout jen potají. Opatrně se posunula stranou. Pod tenčí větvičkou dopadaly kapky pomaleji.

Kos zkusil svou písničku znovu. Konev chytala kapky do ouška. Když kos udělal přestávku, jedna z nich jasně ťukla. Potom další. Kos přidal dlouhý tón a konev se malinko pootočila, aby mu do něj voda příliš neklepala. Na zahradě chvíli nebylo slyšet nic jiného než déšť a jejich společné zkoušení.

Mrak nakonec odplul. Na větvičkách však kapky zůstaly. Konev si jednu takovou větvičku vybrala a postavila se pod ni. Kos dosedl na mokrý plot. Zazpíval poslední tři tóny. Konev počkala. Z lístku se utrhla kapka a přesně včas cinkla o její ouško.

„Zítra zase?“ zeptala se. Kos přikývl. „Když nebude pršet, zkusíme něco jiného.“ Konev pohlédla do svého bříška. Bylo plné vody. Vůbec poprvé se jí nezdálo, že má jenom dlouhý nos a nic k písničce. Vedle ní se z petržele odkutálela poslední kapka.