Plch a kapsa na zívnutí

Plch měl novou pletenou vestičku barvy meruněk. Na břiše měla kapsu, právě tak velkou na lískový oříšek. Oříšek už v ní zkusil nosit. Teď do ní chtěl chytit zívnutí.

„Na zítřejší poledne,“ vysvětlil veverce. „To se mi nikdy nechce spát, i když mám čas.“

Posadil se vedle pelíšku a dvěma prstíky držel kapsu otevřenou. V druhé tlapce svíral prázdný žaludový šálek od večerního pití. Pusu měl připravenou. Jenže zívnutí nikde.

Plch otevřel ústa trochu víc. Potom ještě víc. „Ááá,“ vyzkoušel.

„To bylo zívnutí?“ zeptala se veverka.

„Zatím jen díra na něj.“

Chvíli čekali. Zvenčí zašustila suchá tráva a v dutině zavoněl heřmánek. Plchovi poklesla víčka. Rychle se narovnal a podíval se na kapsu. Tím se docela probral.

„Musím dávat pozor, jinak mi uteče.“

Veverka se rozhlédla po pelíšku. Peřinka byla shrnutá u nohou, zpod polštáře vyčnívala tvrdá bukvice a na stolečku ležela rozevřená obrázková knížka. Plch se tam chystal spát už před chvílí, ale vzpomněl si na kapsu a všechno nechal rozdělané.

„Můžu si zatím půjčit tu bukvici?“ zeptala se veverka.

Plch přikývl. Veverka ji vytáhla zpod polštáře a odnesla do misky. Potom společně natřásli peřinku. Plch ji držel za jeden roh, veverka za druhý. Peřinka nad pelíškem tiše pleskla.

Plch se posadil dovnitř. Kapsu měl pořád otevřenou, ale šálek mu teď překážel pod loktem.

„Kam s ním?“ zamumlal.

Veverka přisunula stoleček. Plch na něj postavil šálek a otočil ho ouškem k ránu, jak to míval rád. Veverka zavřela knížku. Venku zašustila tráva podruhé, tentokrát docela potichu.

„Ještě mám vestičku,“ všiml si plch.

Rozepnul knoflíčky, svlékl vestičku a složil ji na stoličku. Kapsu nechal obrácenou vzhůru. Potom si lehl, přitáhl peřinku k bradě a palcem zastrčil její poslední cípek pod polštář.

Vtom přišlo zívnutí. Dlouhé, kulaté, až se plchovi zavřely oči. Obě tlapky měl pod peřinou.

„Kapsa,“ zašeptal ještě.

Veverka se podívala na stoličku. Kapsa zůstala prázdná. Plch už ale pravidelně oddechoval. Přisunula mu šálek dál od kraje stolu a po špičkách odešla. Složená vestička na něj počká do rána.